Pár slov ...

Jmenuji se Nikola Svačinová (slyším na jméno Nikča, Nikis, ... :-D) a na tento svět jsem přišla v srpnu 1993 a v psím světě se pohybuju zhruba od roku 2006 kdy mi konečně bylo dovolené mít psa. Výběr plemene nebyl jednoduchý, muselo to být malé (ale né moc, žádná čivava nebo jorkšír - za to jsem vdečná :-)) né moc chlupaté (to se nepodařilo Charlis je chlupatej skoro jako bernardýn), hodné, milé a přátelské (to se docela povedlo ;o)) Vyhrálo plemeno Kavalír king charles španěl. Charlisek se narodil v prosinci 2006, v Hradci Králové. Od té doby jsem kromě kavalíra okusila ještě několik dalších plemen. Především teda mojí milovanou Dárlinku (americký stafordšírský teriér) se kterou jsem cvičila sportovní kynologii. Také irského setra se kterým jsem se pokoušela o dogfrisbee. A na výstavách jsem vystavovala pejsky různých plemen (např. irský teriér, border kolie, knírač, kavalír king charles španěl, anglický bulteriér, německý špic, čínský naháč, ... ) Nejvíce mi ovšem za celou dobu co dělám pejskařinu přirostl k srdci právě staford :-) Svojí dokonalou milou povahou a obrovskou chutí do práce jsem si tyto psy zamilovala a už se moc těším až přijde doba kdy si ho pořídím :o)

Hodně lidí mi říkalo že jsem "divná" (ve škole, v práci, ..), nechápali jak můžu každý víkend dobrovolně vstávat tak brzo, chodit nesmyslně po louce (stopovat), celé dny trávit na cvičáku, volné chvíle být v lese nebo jinde v přírodě, víkendy trávit na závodech a výstavách všude po republice. Místo nakupování oblečení se spolužačkama jít raděj se psem na procházku nebo do zverimexu koupit vodítko, stahovací obojek nebo stopovačku protože mi jí pes už zase zničil :-D ..

.... Když bych to měla shrnout tak jsem v životě udělala dvě chyby ... První - pořídila jsem si psa, druhá - šla jsem na cvičák ... Ale ani jedné věci nelituju, jsem ráda za to co v životě dělám, psi dali mému životu smysl, získala jsem si díky nic spoustu přátel po celém Česku, i mimo něj .. Díky psům jsem se seznámila se svým manželem, je fajn mít doma, po svém boku, někoho kdo má pro toto pochopení :-) Za to jsem hrozně moc ráda. .. Zažila jsem úžasné věci, dny plné poznání, zábavy, zážitků ale i starostí a nervů .. Dny strávené na veterině s všemožnými problémy .. Ale to k tomu bohužel patří .. Svůj život bych nevyměnila, za nic a nikdy. 

Poté, co nás navždy opustil Charlisek a poté, co jsem se vrátila plná života z Anglie, kde jsem prožila nezapomenutelné měsíce, jsem si konečně splnila svůj sen a pořídila jsem si fenku stafordku, aneb naší Arunu :-). Holka zrzavá měla svůj osud předurčený dlouho dopředu. Od začátku jsem věděla, že to bude ten můj vysněný pes na sportovku a že spolu něco dokážeme. Tak uvidíme, zatím na tom pečlivě a poctivě makáme. :-)

A na závěr jeden článek pro pobavení, jojo i mě to krásně vystihuje :-) .. https://www.ceskypes.cz/index.php/magazin/clanek/95/